Jedna michelinská hvězda říká, že do takové restaurace zajděte jen v případě, že ji máte při cestě. Za menší zajížďku stojí až dvouhvězdičkový podnik. Ale do tříhvězdičkového jeďte třeba přes půl světa… Ano, tak jednoduché to je. Tedy podle slavného Michelinova průvodce.
Firmu Michelin založili 28. května 1889 bratři André a Édouard v Bruselu. Dnes sídlí ve francouzském městě Clermond-Ferrand.
V dubnu 1898 se poprvé představil v nové reklamní kampani firmy panáček, kterému Francouzi říkají Bibendum. V angličtině je to Michelin Man, v čínštině zase Pi-pi-teng. V roce 1900 potom Michelin vydal svého slavného průvodce.
Ovšem spojení restaurací se známou značkou pneumatik není vůbec náhodné. Bratři Michelinové, tedy André a Édouard, byli také velmi zdatnými obchodníky. Přišli sice s nápadem jak pomáhat motoristům na cestách v případě poruchy vozu, s radami kde natankovat, najít pneuservis i pohodlné ubytování s dobrou kuchyní.
Současně prý měl ale Průvodce Michelin (Le Guide Michelin) ve skutečnosti usnadnit bohatým Pařížanům cestu na Francouzskou Riviéru, známé Azurové pobřeží (Côte d'Azur), jednu z vyhlášených středomořských rekreačních destinací. A s jejich pomocí rozproudit místní turistický ruch i finančně povzbudit tamní hoteliéry a restauratéry. Nakonec i proto, že v době rozvíjejícího se motorismu ještě nestály u cest ani pořádné ukazatele, a oba bratři byli u jejich zrodu. Dnes je Michelin, v souladu s tradicí, také největším vydavatelem cestovních map na světě. Ve svém portfoliu má i online navigace a průvodce po restauracích s názvem Via Michelin.
Michelin vydává své průvodce ve více než dvanácti zemích, s podrobným popisem okolo 45 000 restaurací a hotelů nejen v Evropě, ale i po celém světě. Kromě nejstaršího Červeného průvodce vydává společnost, namátkou, také Zelený (Michelin Green Guide) pro cestování a turistický ruch obecně, Guide Voyageur Pratique, zaměřený na samotné cestování, Guide Gourmand zahrnující dobré restaurace, Guide Escapade, tedy rychlá občerstvení, nebo třeba Guide Coup de Cœur pro hotely.
V hodnocení restaurací jsou pochopitelně nejdůležitější michelinské hvězdy za opravdu výjimečnou kvalitu. Hvězda se v průvodci objevila poprvé v roce 1926 právě proto, aby upozornila motoristy na příležitost, kde dobře se najíst. Až později přibyly ještě další dvě.
Michelin je dodnes uděluje velmi uvážlivě. V České republice jsou třeba jen dvě restaurace, které na alespoň jednu michelinskou hvězdu dosáhly. A to pražské restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, s šéfkuchařem Oldřichem Sahajdákem, a Field s Radkem Kašpárkem, kterého znáte třeba ze soutěže Masterchef. A když vloni na jaře Michelin Guide rozdával v Budapešti další hvězdy pro rok 2018, Praha mezi dvaceti evropskými městy chyběla. Naopak Alcron s Romanem Paulusem o ni přišel.
O zápis v průvodci Bib Gourmand přišlo i známé Sasazu. Toto ocenění za výjimečné jídlo s rozumnou cenou (do částky 40 eur), udělované od roku 1955, však nově získalo vinohradské Bistrøt 104.
Michelin samozřejmě mapuje i takové restaurace, které žádnou hvězdu asi nikdy nedostanou, ale přesto stojí za pozornost. Takové hodnotí symbolem jednoho až pěti „příborů,“ a pokud je navíc „příbor“ červený, čeká vás kromě velmi příjemné restaurace i skutečně nevšední výhled do okolí. Restauracím přiděluje i „mince“. A to těm, které nabízejí výtečné menu za přiměřenou cenu. Ve Francii je nyní hranicí 16,5 euro, ovšem ceny se mohou lišit podle zvyklostí v jednotlivých zemích. A „hrozny“ zase patří restauracím s nejhodnotnějším výběrem vín.
