Aquaplaning je, když...
Aquaplaning. Kdo z motoristů se s tímto nebezpečným jevem setkal, mívá potom velký respekt snad i před každou větší „louží.“
Jak vzniká?
Při aquaplaningu se totiž mezi silnicí a pneumatikou vytvoří souvislá vrstva vody, a vozidla jsou okamžitě, bez varování, prakticky neovladatelná. Prostě proto, že po vodě nezadržitelně kloužou. Aquaplaning tedy vzniká v okamžiku, kdy pneumatiky už nestíhají rychle odvádět vodu, mezi jimi a povrchem vzniká takzvaný vodní klín, a gumy ztrácejí jakýkoliv kontakt s pevnou zemí.
Velká rychlost, sjeté gumy…
Podle výsledků celé řady testů vzniká aquaplaning často sice při rychlostech nad 80 km/hod, ovšem pokud budou mít vaše pneumatiky malou hloubku dezénu, nastává aquaplaning i při daleko nižších rychlostech. A můžete se s ním setkat nejen v zatáčkách, čehož se řada řidičů celkem oprávněně obává, ale i při přímé jízdě po rovině. Aquaplaning v zatáčce je ale samozřejmě nejzákeřnější, a málokdo jej zvládne bez úhony. Pokud vůbec.
Prevence a zase prevence
Proto je velice moudré možnému aquaplaningu soustavně předcházet. Proč? Protože ve většině případů tomuto jevu nahrává nejen značné množství vody na vozovce, ale samozřejmě sjeté pneumatiky, nevhodný dezén, nebo jeho malá hloubka. A pochopitelně, vysoká rychlost vozidla.
Jak před časem potvrdil například také Finský svaz výrobců pneumatik, jednou z nejčastějších příčin vzniku aquaplaningu mají na svědomí právě pneumatiky s nízkou hloubkou dezénu. Pravidelně tedy kontrolujte hloubku dezénu, a při jejím poklesu asi tak na 3 milimetry, uvažujte raději o nových gumách. A také:
kontrolujte správný tlak v pneumatikách; je-li například zbytečně vysoký, snižuje styčnou plochu pneumatiky s vozovkou
nízký tlak zase, pokud je asi o 30 procent menší než doporučená hodnota, riziko vzniku aquaplaningu také zvyšuje
A co dělat při aquaplaningu?
Ještě před tím, než se objeví na vozovce opravdu mnoho vody, snižte rychlost. Drážky v dezénu tak budou mít více času na odvod vody ven z kontaktní plochy mezi pneumatikou a vozovkou. A bedlivě sledujte prostor před sebou. Předvídejte i možné zhoršení situace, protože ošidné jsou nejen kaluže, ale i třeba vyjeté koleje plné vody, strouhy… Dobrou radou je také při prudkém dešti často sledovat ve zpětném zrcátku stopy po pneumatikách vašeho vozidla. Pokud se bezprostředně za vámi ihned slévají, nebezpečí aquaplaningu je na dosah. A když už se tak stane, sešlápněte spojku a uvolněte pedál plynu. Nebrzděte, volant držte pevně v rukou a netočte s ním. A hlavně - zůstaňte v klidu. I když se to lehce řekne. A čekejte, až kola zase zaberou. Víc možností nemáte…
